Období před přijímačkami a maturitou bývá pro děti a dospívající náročné. Kromě samotného učení nesou tlak očekávání, obavy z výsledku, srovnávání s ostatními i nejistotu z toho, co bude dál. To může být na jednoho velká zátěž! Navenek pak dítě působí jako demotivované nebo že se dost nesnaží. Ve skutečnosti ale může jít o přetížení. Jak poznat, kdy raději místo dalšího šprtání zabrzdit a dát si pauzu? Když se řekne stres před zkouškami, mnozí si vybaví dítě, které má strach

Moderní neurověda ukazuje, že pravidelné praktikování všímavosti postupně transformuje strukturu i funkci mozku a může vést k trvalému štěstí. Nemusíte přitom sedět v lotosovém květu ani meditovat dlouhé hodiny. Začít můžeme pouhými 3 minutami denně během každodenních činností, jako je čištění zubů, dojíždění do práce nebo chůze. Neurověda dokáže objektivně   měřit štěstí nebo pohodu. Moderní techniky zobrazování mozku odhalily jasné změny v nervových spojeních a aktivaci urč

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá…“ Pokud i vy, podobně jako autor básně Adolf Heyduk, věříte, že štěstí je něco spíše pomíjivého, křehkého a těžko polapitelného, co se snadno zničí, podobně jako když vyhrajete ve Sportce, věda tvrdí opak. Přestože částečně máme ke štěstí genetické předpoklady, vědci zjistili, že štěstí je spíše způsob myšlení a konání, který lze vycvičit. Jak na to? Většina z nás předpokládá, že budeme šťastnější, až dosáhneme určitého cíle – lepší pr

Den náhodných laskavostí (Random Acts of Kindness Day) je mezinárodní „neformální“ den, který připadá na 17. února a připomíná myšlenku, že i drobné gesto může zlepšit den. Jenže „být hodná/ý“ a „dělat dobré skutky“ se občas umí zvrhnout v tlak, výkon nebo vyčerpání. Jak na laskavost tak, aby posilovala psychiku, vztahy a vnitřní klid… a nevedla k dalšímu přetížení? Pozitivní psychologie se na dobré skutky dívá jako na jednoduchou praxi, která může posílit náladu, vztahy i po

Některé dny jsou prostě plné. V hlavě běží seznam úkolů, tělo je v napětí a člověk má pocit, že ať dělá co dělá, není to dost. V takových chvílích často nezafunguje, když přidáme – ale naopak, když se naučíme věci zjednodušovat. Tenhle krátký mindfulness tip pomáhá rodičům i učitelům vrátit se z přetížení do přítomnosti: ne tím, že všechno vyřeší, ale tím, že udělají jednu věc vědomě a dobře. Překvapivě rychle uklidní náš nervový systém a vrací pocit, že máme situaci zase v r

V každodenním shonu často umíme být velmi chápaví a laskaví k druhým. Když ale dojde na nás samotné, vše je jinak – objevuje se tlak, sebekritika a pocit, že bychom měly „zvládat víc“. Právě s novým rokem se tyto pocity mohou zvyšovat a dostávat nás do úzkosti nebo vyčerpání. Místo novoročních předsevzetí a dalšího tlaku na výkon, doporučujeme založit deník sebesoucitu. Deník sebesoucitu vychází z přístupu Kristin Neff , která se dlouhodobě věnuje výzkumu sebesoucitu a jeho v

Pro mnohé z nás jsou Vánoce a Nový rok přelomovým obdobím, kdy něco starého končí. Máme tendence bilancovat, vzpomínat, přepočítávat a toužíme leccos vylepšit. Pokud si v dobré víře stále ještě dáváte novoroční předsevzetí, zapomeňte letos na to. Přelom roku není vhodná doba na jakékoliv radikální změny. Prosinec bývá plný uzávěrek, hodnocení, tlaku na výkon, společenských povinností, emocionální bilance („co jsme zvládli/nezvládli“). V tomto stavu přirozeně toužíme po úlevě,

Hodování u sváteční tabule, šálek kávy s talířkem cukroví, sváteční oběd… jsou ideální příležitostí k tomu udělat si pauzu, být plně přítomný a zároveň si jídlo nebo pití opravdu vychutnat.  Prvním předpokladem k tomu je soustředit se opravdu jen na jídlo, všechny ostatní rušivé prvky dát stranou. A pak už jen vnímejte vůně, teplotu, chutě… Může se stát, že objevíte něco nového – možná jste ještě nikdy nejedli s plnou pozorností ořechový rohlíček nebo nepili kávu. Objevíte no

Přípravy na vánoční svátky vrcholí. Zabalit dárky, upéct poslední cukroví, umýt okna, uklidit, koupit stromek a kapra… Na meditaci ani pauzu není čas? Nevadí. Zkuste vše dělat, jako byste meditovali. Meditace a práce nemusí být v rozporu. Zejména, pokud se jedná o manuální práce, jako je mytí nádobí, pečení cukroví, věšení prádla, mytí oken, uklízení, zametání nebo odhazování sněhu. Může jít také o rutinní činnosti jako je oblékání, čištění zubů, sprchování... V takovém přípa

Jasně že chcete mít vše co nejdříve hotovo, případně máte tolik úkolů do konce pracovní doby, že není čas na odpočinek. Právě proto si ale udělejte každý den v práci několikrát krátkou pauzu, i 2 minuty se počítají. Doplníte síly a práce vám půjde o to lépe. Krátké všímavé pauzy jsou prospěšné nejen pro všechny pracující, ale i pokud jste doma s dětmi nebo pečujete o starého rodiče. Oba případy jsou náročné pro naší emoční pohodu a dokážou být vysilující mnohdy více, než bě

V zimě se nám ven moc nechce, ve volných chvílích bychom nejraději zalezli pod deku k televizi. Právě v zimě ale pomůže když omezíte modré světlo na minimum a znovu se napojíte na přirozený rytmus roku. Každodenní všímavá procházka v tom pomůže. Choďte co nejčastěji na procházky ven, stačí i 20 minut, všímejte si, jak venku je. Pozdě svítá, brzy je tma. Venku je vlhko a chlad. I příroda je v této náladě a hodně zvířat spí zimním spánkem. Zima je obdobím regenerace. I my bycho

Nacpané obchoďáky, fronty u pokladen, vzteklí řidiči, venku zima a shon... Adventní čas je tady, a vy nevíte, kam dřív skočit. Pomalu odškrtáváte položky z To-do listu a děsíte se, co všechno musíte do Vánoc ještě stihnout. Nejraději byste odlítli někam, kde lidé cítí opravdového ducha Vánoc – klid a mír. Není třeba utíkat, zůstaňte s tím, co je, sami se sebou, se svým dechem, tělem a myšlenkami... a jen je pozorujte. Přinášíme prosincový seriál mindfulness tipů, které vám vn

Nepříjemné emoce a myšlenky nám dokážou odčerpat pořádné množství energie. Výzkum doktorky Kristin Neffové a dalších předních psychologů naznačuje, že lidé, kteří soucítí s vlastními nedostatky a nedokonalostmi, prožívají větší pohodu než ti, kteří sami sebe stále znovu a znovu kritizují. Sebesoucit je skvělou prevencí vyhoření i únavy ze soucitu.   Sebesoucit pomáhá snížit lpění na negativních emocích, je ale důležité mít na paměti, že nás negativních emocí nezbaví. Tato zás

Únava ze soucitu vzniká všude tam, kde člověk dlouhodobě pečuje o druhé, prožívá jejich utrpení nebo potřeby, a přitom zanedbává své vlastní zdroje. Typicky postihuje pomáhající profese – vyučující, psychology/psycholožky, pracující ve zdravotnictví a sociálních službách, nevyhýbá se ale ani rodičům. Naučte se rozpoznat 5 fází únavy ze soucitu u sebe i svých kolegů, aby mohli lépe zvládat prožitky traumatických zážitků žáků. Únava ze soucitu (compassion fatigue) může významně

Evropa stárne – a s ní i Česko. Přibývá lidí nad 65 let, kteří chtějí žít aktivně, mít smysluplný den a dobrý pocit ze sebe. Projekt Ageing Well , podpořený programem Erasmus+, přináší novou vlnu inspirace a konkrétních nástrojů, jak toho dosáhnout. A to zcela zdarma  – díky online dostupným materiálům včetně Příručky pozitivního stárnutí. O čem je projekt Ageing Well Ageing Well propojuje odborníky a odbornice z Evropy, aby společně hledali cesty, jak podporovat duševní i fy

Dech je naší kotvou do přítomného okamžiku. Je s námi neustále. Rozvíjení vědomého dýchání vede k reflektivnímu spíše než reaktivnímu chování. Dává nám kontrolu nad vlastním chováním a vrací klid do života. Většina z nás však dýchá povrchně, nevyužíváme celou kapacitu plic, a to je škoda. Naučte sebe i děti brániční dech a vraťte tělu důvěru, bezpečí a klid. Vhodné pro děti od 7 let, dopívající i dospělé Hlubokému dýchání, jinak také bráničnímu se často říká břišní dýchání. P

Poruchy spánku, únava, potíže se soustředěním podrážděnost a chronické obavy patří mezi základní příznaky úzkosti. Když děti nebo...

Většina z nás žije v neustálém stresu – pracovní povinnosti, domácnost, sociální sítě plné příběhů, zprávy a k tomu všechny ty starosti o...

Vhodné pro děti od 12 let 10 až 20 minut bez mobilu, počítače a dalších obrazovek? Digitální odvykačka může být pro mladé často výzva!...

„Prostředí, ve kterém dnes děti dospívají, je nepřátelské vůči lidskému vývoji,“ tvrdí americký badatel a autor knihy The Anxious Generation (Úzkostná generace) Jonathan Haidt. Na vině jsou podle něj chytré telefony, které dětem a dospívajícím zprostředkovávají v podstatě neustálý přístup k sociálním sítím a online médiím. Dětem pak chybí interakce v reálném světě, trpí nedostatkem tělesné aktivity, navíc jsou snadným terčem kyberšikany. To vše se podepisuje negativně na jeji