Konec školního roku bez drahých dárků: Jak oslavit vysvědčení společným zážitkem
- veselasemwell
- před 11 hodinami
- Minut čtení: 3
Konec školního roku je pro děti chvílí úlevy i ohlédnutí za tím, co během uplynulých měsíců zvládly. Místo další odměny nebo drahého dárku jim můžeme nabídnout něco, co má často větší hodnotu: společný čas, opravdový zájem a prostor ocenit jejich snahu, nejen známky na vysvědčení. Jak tento den oslavit vědomě a podpořit dítě i tehdy, když výsledky nejsou podle našich představ?
Psycholog Milan Studnička v rozhovoru pro pořad Face to Face upozorňuje, že nadměrné obdarovávání může děti vést k tomu, že stále očekávají další vnější odměnu, z dětí tak nevědomky vychováváme závisláky. Přirovnání dárků k návykovým látkám je však třeba chápat spíše jako výrazné varování než jako odbornou diagnózu. Samotný dárek z dítěte závislého člověka neudělá. Problém může vznikat tehdy, když dítě dostává materiální odměnu téměř za každý výkon a postupně si zvyká, že bez ní nemá smysl se snažit. „Smyslem je nenaučit dítě závislosti na samotném aktu obdarovávání, tím dítě vlastně manipuluju, a nevědomě ho tak odvádím od jeho přirozené podstaty radosti ze života,“ říká Studnička.
Výzkum motivace skutečně ukazuje, že očekávání hmotné odměny může za určitých podmínek oslabovat vnitřní motivaci, především u činností, které dítě původně bavily nebo mu dávaly smysl. Neznamená to, že dětem nesmíme nic darovat. Můžeme se však zamyslet, zda vysvědčení potřebujeme proměňovat v obchod: za jedničky dostaneš peníze, za dvojky méně a za trojky nic.
Neodměňujte pouze výsledek
Známka není přesným měřítkem snahy, schopností ani hodnoty dítěte. Jednička může být výsledkem velkého úsilí, ale také toho, že dítěti daný předmět jde snadno. Trojka může skrývat měsíce práce, překonání strachu nebo významný posun oproti předchozímu pololetí.
Místo otázky „Cos dostal/a za vysvědčení?“ můžeme dítěti říct:
„Rádi bychom s tebou oslavili, že jsi zvládl/a celý školní rok. Co bychom mohli společně podniknout?“
Dítě tím dostává důležitou zprávu: všímáme si jeho cesty, nejen výsledného čísla. Oslava navíc nemusí být drahá. Může jít o společný výlet, piknik, návštěvu koupaliště, přespání pod širákem, rodinný filmový večer nebo večeři, kterou si dítě samo vybere a pomůže připravit.
Všímavé rozloučení se školním rokem
Konec školního roku může být také příležitostí na chvíli zpomalit a společně se ohlédnout. Připravte si doma oblíbené pití, ovoce nebo něco dobrého. Odložte telefony a dejte každému členu rodiny prostor odpovědět na několik otázek:
Na co jsi letos nejvíce hrdý nebo hrdá?
Co pro tebe bylo těžké?
Co ses naučil/a nejen ve škole, ale také o sobě?
Kdo ti během roku pomohl?
Co bys chtěl/a ve školním roce symbolicky nechat za sebou?
Na co se těšíš o prázdninách?
Menší děti mohou své odpovědi nakreslit. Starší děti mohou napsat na dva papírky, co si chtějí ze školního roku odnést a co chtějí pustit. První lístek mohou uložit do krabičky vzpomínek. Druhý mohou roztrhat nebo bezpečně spálit společně s rodičem.
Na závěr si můžete dát jednu minutu ticha. Dítě může zavřít oči, vnímat svůj dech a připomenout si chvíli, kdy se mu něco podařilo. Nejde nutně o známku. Může si vzpomenout, jak někomu pomohlo, přihlásilo se před třídou, zvládlo konflikt nebo se nevzdalo něčeho obtížného.
Co říct, když je známka horší, než jsme čekali
Je pochopitelné, že jako rodiče můžete být z vysvědčení překvapení nebo zklamání. První reakce ale rozhoduje o tom, zda se dítě svěří, nebo se příště pokusí problém skrýt. Než začnete vysvědčení hodnotit, zastavte se. Nekritizujte dítě před sourozenci, prarodiči ani spolužáky.
Můžete začít větou:
„Vidím, že tahle známka asi není taková, jakou sis přál/a. Jak se kvůli ní cítíš?“
Potom se ptejte, co se během roku dělo. Dítě mohlo učivu nerozumět, mít strach z učitele, potíže se soustředěním, konflikty ve třídě nebo příliš mnoho povinností. Někdy se nesnažilo dostatečně. Ani tehdy však nepomůže nálepka „jsi líný“. Mnohem užitečnější je popsat konkrétní problém: „Domácí přípravě jsi tento rok věnoval/a málo času. Pojďme společně zjistit, co ti příští rok pomůže.“
Vyhněte se také srovnávání se sourozenci a spolužáky. Jedna horší známka není katastrofa, ale může být důležitou informací. Hledejte s dítětem jeden nebo dva realistické kroky, například pravidelnou krátkou přípravu, doučování nebo rozhovor s učitelem. Stabilní a podporující vztah s dospělým patří mezi nejvýznamnější zdroje dětské odolnosti.
Darujte dítěti svou pozornost
Děti si z konce školního roku nemusí pamatovat, kolik stál jejich dárek. Mohou si však dlouho pamatovat, že s nimi rodiče strávili celý den, naslouchali jim a ocenili jejich vytrvalost. Největší oslava může mít podobu jednoduché věty:
„Máme radost, že jsi takový nebo taková, jaký/á jsi. Vysvědčení si společně prohlédneme, ale náš vztah ani naše láska se podle známek nemění.“
Autorka: Veronika Veselá
Zdroje:
Komentáře