Co ví psychologie o dosahování štěstí? V penězích ho nehledejte
- veselasemwell
- před 14 hodinami
- Minut čtení: 4
„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá…“ Pokud i vy, podobně jako autor básně Adolf Heyduk, věříte, že štěstí je něco spíše pomíjivého, křehkého a těžko polapitelného, co se snadno zničí, podobně jako když vyhrajete ve Sportce, věda tvrdí opak. Přestože částečně máme ke štěstí genetické předpoklady, vědci zjistili, že štěstí je spíše způsob myšlení a konání, který lze vycvičit. Jak na to?
Většina z nás předpokládá, že budeme šťastnější, až dosáhneme určitého cíle – lepší práce, vyššího příjmu, ideálního vztahu nebo klidnější životní fáze. Přesto se často stává, že když těchto pomyslných met dosáhneme, pocit trvalého štěstí se nedostaví.
Co tedy štěstí vlastně je? Psychologie definuje štěstí jako subjektivní wellbeing, který má dvě složky: emoční – časté prožívání pozitivních emocí a méně časté negativní, a kognitivní – celková spokojenost se životem. Nejde tedy jen o dobrou náladu, ale o dlouhodobé hodnocení vlastního života.
Je možné stát se trvale šťastnější?
Část našeho štěstí je skutečně ovlivněna genetikou a osobnostními rysy. Výzkumy ukazují, že například extrovertnější lidé bývají v průměru šťastnější než lidé s vysokou mírou neuroticismu. To ale neznamená, že je vše předem dané.
Vědci zjistili, že významná část štěstí je ovlivnitelná záměrnými aktivitami – tedy tím, co děláme a jak přemýšlíme. Model „udržitelného štěstí“ tvrdí, že okolnosti hrají menší roli, než si myslíme. Rozhodující je způsob každodenního myšlení a jednání. Ten může být posílen i u lidí s depresí nebo chronickým onemocněním.
Rané výzkumy, které se snažily pochopit, jak mohou lidé zlepšit svou úroveň štěstí, se opíraly o srovnání šťastných lidí s jejich méně šťastnými vrstevníky. Tyto průřezové, neboli korelační studie zjistily, že šťastní lidé jsou relativně více nakloněni vyjadřovat vděčnost za dobré věci ve svém životě, chovají se velkoryseji k ostatním a myslí optimističtěji o své budoucnosti. Obecně vědci zjistili, že šťastní lidé interpretují informace pozitivněji než jejich méně šťastní vrstevníci. Celkově se zdá, že šťastní lidé se liší od svých méně šťastných vrstevníků liší odlišným uvažováním i přistupem ke svému prostředí.
Kromě toho, že pohodu lze zlepšit změnou životního stylu, například zavedením nového cvičebního režimu nebo zlepšením výživy... studie naznačují, že pocit štěstí lze zvýšit zapojením se do pozitivních aktivit, jako je provádění laskavých činů, větší vděčností nebo praktikováním sebesoucitu.
Jak mohu zvyšovat štěstí?
Randomizované kontrolované studie ukazují, že štěstí zvyšuje pravidelná praxe těchto cílených činností: praktikování vděčnosti (psaní seznamu vděčností, děkovných dopisů), procvičování optimistického myšlení, konání laskavých skutků, pozitivní afirmace, využívání svých charakteristických silných stránek novými způsoby, praktikování sebesoucitu a meditace o láskyplných pocitech vůči sobě samému a ostatním.
Podle „modelu pozitivních aktivit“ fungují proto, že zvyšují pozitivní emoce, podporují pozitivní myšlenky, vedou k adaptivnímu chování, naplňují základní psychologické potřeby: autonomie, vztahovosti a kompetence. Pozor ale na nucení se do výše zmíněných činností bez autentického prožitku! Vědci varují, pokud aktivita tyto procesy nespustí, například píšu děkovné dopisy bez skutečného pocitu vděčnosti, efekt se nedostaví. Smutná zpráva? Ne tak docela, ani štěstí zkrátka nelze vydupat ze země násilím. Je nutná autenticita prožitku, i ta se dá ale do jisté míry natrénovat, a to vhodnou praxí.
Co rozhoduje o účinnosti praxe
Štěstí není jen dané osudem či okolnostmi – je do značné míry výsledkem každodenních, záměrných způsobů myšlení a jednání. Aby byla vaše snaha účinná, zkuste následovat doporučení vědců. Výzkumy ukazují několik klíčových faktorů:
1. Motivace a úsilí
Čím více je člověk skutečně motivovaný a zapojený, tím větší má činnost efekt.
2. Variabilita
Opakování stejné aktivity stále stejným způsobem vede k adaptaci (zvykneme si). Rozmanitost udržuje svěžest a účinek.
3. Načasování
Zkuste například spočítat, za co všechno jste v životě vděční 1× týdně. Funguje to lépe než 3× týdně. Stejně tak vykonat více laskavostí v jeden den může být účinnější než je rozložit do celého týdne.
4. Aby to sedlo vám
Aktivita musí odpovídat osobnosti a preferencím člověka.Introvert může těžit více z reflexivní aktivity (deník vděčnosti nebo sebesoucitu), extravert z prosociální (konání dobrých skutků).
Proč peníze dlouhodobé štěstí nezaručí?
Možná si říkáte, kdybyste konečně vyhráli ve Sportce, pak už určitě šťastní budete. Jedním z nejčastějších mýtů je představa, že vyšší příjem automaticky znamená vyšší štěstí. Psychologie ukazuje, že vztah mezi penězi a štěstím je relativně slabý. Důvodem je hedonická adaptace – rychle si zvykneme na lepší podmínky a vrátíme se na svou obvyklou úroveň prožívání.
Výzkumy naznačují, že pokud už peníze mají přinést větší spokojenost, funguje lépe: utrácet je za zážitky místo věcí nebo utrácet je za druhé lidi. Zážitky se navíc v paměti často „zesilují“, zatímco materiální věci se rychle stanou samozřejmostí a radost z nich vybledne.
Může být honba za štěstím kontraproduktivní?
Ano. Paradoxně přílišná fixace na to „být šťastný“ může vést k nižší spokojenosti a dokonce k depresivním symptomům. Výzkumy ukazují, že optimální není maximální úroveň štěstí (10 z 10), ale spíše stabilní převaha pozitivních emocí nad negativními. Negativní emoce mají v životě svou funkci – pomáhají nám reagovat na problémy a učit se.
Zásadní rozdíl je mezi obsesivním sledováním, zda už jsme dost šťastní, a vědomým pěstováním smysluplných aktivit, kde štěstí přichází jako vedlejší efekt.
Moderní psychologie tak potvrzuje něco hluboce lidského: štěstí nevzniká z dramatických změn, nejde ani o mušku zlatou, která vám sedne na rameno, a zase nekontrolovaně odlétne. Jde spíše o každodenního způsobu myšlení a jednání. A právě v tom máme největší prostor k ovlivnění.
Autorka: Veronika Veselá
Komentáře