Úzkostná generace. Dostaňte děti od mobilních telefonů!
- Veronika Veselá
- 9. 9.
- Minut čtení: 5
Aktualizováno: 10. 9.
„Prostředí, ve kterém dnes děti dospívají, je nepřátelské vůči lidskému vývoji,“ tvrdí americký badatel a autor knihy The Anxious Generation (Úzkostná generace) Jonathan Haidt. Na vině jsou podle něj chytré telefony, které dětem a dospívajícím zprostředkovávají v podstatě neustálý přístup k sociálním sítím a online médiím. Dětem pak chybí interakce v reálném světě, trpí nedostatkem tělesné aktivity, navíc jsou snadným terčem kyberšikany. To vše se podepisuje negativně na jejich psychice. Jak svoje ratolesti ochránit?
Na počátku roku 2010 dospívající mládež napříč euroamerickou kulturou zachvátila vlna psychických problémů. Možná jste již viděli statistické údaje: Míra deprese a úzkosti ve Spojených státech, která byla v roce 2000 poměrně stabilní, vzrostla podle mnoha studií z let 2010 až 2019 o více než 50 procent. Míra sebevražd vzrostla u adolescentů ve věku 10 až 19 let o 48 procent. U dívek ve věku 10 až 14 let vzrostla o 131 procent.
Problém se neomezoval pouze na USA: podobné trendy se objevily ve stejnou dobu v Kanadě, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, v severských zemích a dalších zemích. Stranou nezůstala ani Česká republika. Z průzkumu, který provedl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí na základních školách v České republice, vyplývá, že víc jak 50 % žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného wellbeingu.
Americký sociální psycholog Jonathan Haidt se domnívá, že tato krize duševního zdraví je způsobena masovým rozšířením chytrých telefonů, sociálních médií a návykových online her, ke kterému došlo mezi lety 2010 a 2019.
Jsou na vině skutečně chytré telefony?
Dnešní teenageři tráví stále více času před obrazovkami na úkor osobního kontaktu. Zatímco dívky jsou více náchylné k tomu, aby se dostaly do pasti sociálních médií, který ničí jejich sebevědomí, chlapci více inklinují k závislosti na hrách a pornografii. Dětství již není „založeno na hře“, ale „založeno na telefonu“. Haidt se domnívá, že rodiče dělají příliš málo pro to, aby děti chránili před online nebezpečími, zato se stali až příliš ochranitelskými v offline světě - oddalují věk, ve kterém je považováno za bezpečné, aby si děti hrály na ulici bez dozoru nebo samy vyřizovaly pochůzky. „Dali jsme mladým lidem přílišnou svobodu pohybovat se na internetu, kde jsou vystaveni riziku šikany a obtěžování nebo škodlivému obsahu, od grafického násilí po stránky, které glorifikují sebevraždu a sebepoškozování,” píše Haidt.
Haidt, profesor na New York University, spolupracuje s americkou psycholožkou Jean Twenge, která jako jedna z prvních přisoudila rostoucí míru duševních onemocnění u generace Z (lidé narození v polovině až konci 90. let) smartphonům. Skeptici tohoto výzkumu argumentují, že mladí lidé dnes mají prostě více důvodů k úzkosti a depresi: ať už jde o klimatické změny, rostoucí nerovnost, globální konflikty nebo trvalou politickou krizi. Haidt však v knize předkládá přesvědčivé protiargumenty. Poukazuje na to, že i předchozí generace vyrůstaly ve stínu války a globální nestability. Kolektivní krize ale obvykle nevyvolávají individuální psychické krize, možná proto, že často vedou k větší sociální solidaritě a smysluplnosti. Naopak se hromadí důkazy o souvislosti duševních onemocnění s používáním smartphonů a sociálních médií.
Úzkosti, deprese i horší spánek
Dnešní teenager stráví v průměru šest až osm hodin denně volnočasovými aktivitami na obrazovce, tedy ne na hřišti nebo nad školními úkoly. Skutečné číslo však může být mnohem vyšší vzhledem k tomu, že třetina teenagerů uvádí, že jsou na sociálních sítích „téměř neustále“. U generace, o které Haidt píše, se to shoduje s prudkým nárůstem úzkostí a depresí, vyšší mírou poruch příjmu potravy a sebepoškozování, prudkým poklesem sebevědomí a zvýšeným pocitem izolace, a to navzdory tomu, že jsou více než kdy jindy nepřetržitě připojeni k internetu. K dalším negativním důsledkům dětství stráveného s chytrým telefonem, které Haidt dokumentuje, patří: méně spánku a horší kvalita, méně čtení, méně osobních kontaktů, méně času venku a méně nezávislosti.
Chlapci vs. dívky. Jak se liší projevy “otravy smartphonem”?
Přestože od roku 2010 (nástup smartphonů a sociálních sítí mezi teenagery) stoupla míra deprese a sebepoškozování výrazně více u dívek než u chlapců, jak ukazují i další výzkumy, život se smartphonem je devastující pro lidský vývoj obou pohlaví. U každého však trochu jiným způsobem.
Dívky tráví více času na sociálních sítích (Instagram, TikTok, Snapchat), které přináší neustálý tlak na porovnávání, „lajky“ a zpětnou vazbu na vzhled a image. Jejich přátelství přitom bývají více postavená na intimním sdílení a vztazích. Když se přesunou do digitálního prostředí, kde je častá kritika, ignorování nebo kyberšikana, vede to k úzkostem, poruchám příjmu potravy, sebepoškozování a depresím.
Chlapci častěji propadají hraní videoher, které poskytuje uspokojení ve virtuálním prostředí. Nadměrné hraní však může způsobit ztrátu motivace a zájmu v offline prostředí. Chlapce pak ohrožuje pasivita, odkládají školní povinnosti, opadá zájem o sport, hůře regulují emoce, přátelství jsou povrchní a nastupuje sociální izolace. Svoji frustraci z neuspokojivého offline života pak chlapci ventilují na sociálních sítích - některé sítě a fóra podporují agresi, misogynii nebo rizikové chování (např. „incel“ skupiny, extremistické memy).
Jak z digitální pasti ven? Řešením je fyzická aktivita i osvěta
Řešení, která Haidt navrhuje, jsou komplexní a rozhodně ne jednoduchá. Silně se zasazuje za lepší ověřování věku na sociálních médiích a odložení přístupu k chytrým telefonům, dokud děti nejsou dostatečně vyzrálé, aby zvládly jejich negativní vlivy. Děti by podle něj neměly mít přístup ke smartphonům ideálně do 16 let! Přijde vám to jako nemožné? Pak se pokuste zaujmout vaše dítko co nejvíce mimo online svět a vsaďte na osvětu.
Fyzická aktivita a pohyb venku na čerstvém vzduchu mají významný dopad pro duševní zdraví, protože pomáhají vyvažovat stres a regulují emoce. Běhání, hry na hřišti, různé formy skupinového sportu i volná hra bez dospělého dozoru učí děti samostatnosti, spolupráci, řešení problémů a komunikaci mimo digitální svět.
Haidt také věří, že je důležité, aby se více mluvilo o digitálním wellbeingu, duševním zdraví a rizicích používání technologií. Cílem osvětových aktivit by mělo být pomoci dětem a teenagerům vyhnout se negativním dopadům digitálního světa a zaměřit se na reálné vztahy mimo online svět.
Zajímá vás více o digitálním wellbeingu?
Pro žáky 6. a 7. tříd ZŠ nově nabízíme praktický zážitkový workshop
Wellbeing v digitální džungli
Pilotní workshopy přinesly cennou zpětnou vazbu. Potěšilo nás, že 63 % zúčastněných žáků a žákyň označilo seminář jako užitečný. Nejvíce je zaujaly interaktivní prvky, zejména pohybové aktivity. „Z tematického hlediska účastníky nejvíce zajímaly negativní dopady technologií na psychiku a oblast kyberšikany. Ukázalo se, že mají potřebu diskutovat a oceňují, když někdo skutečně naslouchá jejich názorům a zkušenostem,“ říká lektorka Jana Kyriakou.
Studenti*ky řekli o workshopu:
„Lektorky byly moc fajn a byl to příjemný workshop.“
„Workshop obsáhl vše, co jsem od něj očekávala.“
„Byl to přínosný workshop a spousta věcí k zamyšlení.“
Více o workshopu zde
Autorka článku: Veronika Veselá
Zdroje:
The Anxious Generation: How the Great Rewiring of Childhood Is Causing an Epidemic of Mental Illness (Haidt, 2024)
Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. Odborníci připravují preventivní opatření (NÚDZ, říjen 2023)
End the Phone-Based Childhood Now (Atlantic, Mar 13, 2024)
The cost of growing up online (Gates Notes, Dec 3, 2024)
The Anxious Generation by Jonathan Haidt – a pocket full of poison (The Guardian, Mar 21, 2024)
Komentáře