Tip č. 9: Meditace sledování myšlenek-autobusů

Vhodné pro děti od 12 let

Naše myšlení nás někdy může snadno dostat do problémů. Tato meditace se týká našeho vztahu k myšlení. Nejde o to myšlenky odhánět, ale jednoduše je rozpoznat takové, jaké jsou. K tomu nám pomůže metafora myšlenek jako autobusů. Vyzvěte děti ke zkoumání jejich mysli. Pomůžete jim zklidnit a získat odstup od jejich myšlenek.

Cvičení můžete zahájit tím, že děti vyzvete, aby odpověděly na otázku: 

Jaký je dnes provoz v mojí mysli?

Jedním ze způsobů, jak začít tuto otázku zkoumat, je experimentovat s tím, že své myšlení uvidíte jako provoz - provoz v hlavě, který přichází a odchází. Poté položte další otázky: 

Jak se právě teď cítíte v myšlenkovém provozu své hlavy? Cítíte se na silnicích své mysli zcela hladce? Jaká je doprava ve vaší mysli? Rychlá? Plynulá? Nebo je ucpaná? Rušná? Těžká?

A pak položte další otázky:

Jak se v tuto chvíli vztahujete ke svému myšlení? Jste zcela zaujati svými myšlenkami a možná se v nich cítíte ztraceni? Nebo jste schopni sledovat, jak vaše myšlenky přicházejí a odcházejí? Dokážete poodstoupit a pozorovat, jak přicházejí a odcházejí? 

Zároveň je důležité nevyvolat dojem, že myšlení je nepřítel, že podporujete "žádné myšlenky". Je také důležité nebagatelizovat význam některých myšlenek. Děti a dospívající mohou prožívat myšlenky, které je třeba rozpoznat a jednat podle nich. Tato aktivita učí, že důležitý je náš VZTAH k myšlení. Místo osvobození od myšlení praktikujeme svobodu myšlení.

Pokyny pro praktickou činnost krok za krokem 

Upozornění: Před zahájením meditační praxe si na časovači nastavte dobu trvání. Můžete začít s 15 minutami a po nějaké době praxe se dostat na 30 minut. Budeme procvičovat přenesení pozornosti na ruch v naší mysli.

Krok 1: 

Začni tím, že se pohodlně posadíš - vzpřímeně, ale zároveň uvolněně. Vnímej pocity ve svých nohou na podlaze a váhu svého těla na židli/podložce... Dovol svým očím, aby se jemně zavřely... Nezapomeň, že oči můžeš kdykoli otevřít, pokud budeš potřebovat.

Krok 2:

Obrať svou pozornost nejprve ke zvukům zvenčí, které přicházejí a odcházejí. Možná si všimneš, že mysl si je chce označit, představit si je nebo ti říct, co jsou zač. Místo toho zkoumej, jaké to je zaměřit svou pozornost na strukturu a vlastnosti každého zvuku. Všímej si, jak zvuky vznikají - šumí, vibrují, tikají... - a pak odezní. Všímej si jejich hlasitosti (zda jsou hlasité nebo tiché), jejich výšky (zda jsou vysoké nebo nízké), zda jsou souvislé nebo přerušované. 

Krok 3:

Nech chvíli všechny zvuky přicházet a odcházet. Hraj si se zaměřením pozornosti na zvuky přicházející zvenčí. Jaké zvuky slyšíš? Prostě nech tyto zvuky přicházet ke svým uším, aniž bys je vyhledávl*a... pouze je přijímej.

Krok 4:

Až budeš připraven*a, zaměř svou pozornost blíže ke zvukům uvnitř této místnosti. Opět nech tyto zvuky k sobě přicházet. Nemusíš je hledat. Soustřeď se na strukturu a vlastnosti každého zvuku, spíše než na jakoukoli nálepku nebo představu o tom, co si myslíš, že by ho mohlo vydávat. 

Krok 5:

Co takhle přitáhnout pozornost ještě blíž? Dokážeš si všimnout nějakých zvuků uvnitř vlastního těla? Zvuk tvého normálního, klidného dýchání, tlukot tvého srdce nebo tiché pulzování v uších, jakýkoli pocit vysokého zvuku v pozadí, kterému se někdy říká "zvuk ticha" a který se často ozývá v našich uších... (Pokud žádný z těchto zvuků neslyšíš, neznepokojuj se. Můžeš se jen cvičit v otevřenosti vůči zvukům zvenčí i zevnitř místnosti, které přicházejí a odcházejí).

Krok 6:

Něco jiného, co přichází a odchází, jsou myšlenky. Jak zde sedíš, můžeš si všimnout, že se v mysli objevují myšlenky, chvíli se zdrží a pak odejdou. Pokud se to děje, můžeš se cvičit v tom, že je prostě necháš přicházet a odcházet a necháš ruch myšlenek plynout svojí myslí. 

Krok 7:

Opravdu může pomoci představit si, že sedíš na autobusové zastávce a vnímáš myšlenky jako autobusy, které právě projíždějí myslí. Jen nech myšlenkový provoz přicházet a odcházet... udržuj kontakt s pocitem nohou na podlaze a s dýcháním svého těla... nech různé myšlenky - autobusy přicházet a odcházet... není třeba nastupovat.

Krok 8:

Když si všimneš, že tě myšlenky odnesly pryč, cvič se v navracení zpět pomocí pocitu nohou na podlaze a vnímání svého dechu. Můžeš si také zkusit říct: “Tohle je jen myšlenka. Myšlenky přicházejí, myšlenky odcházejí." Případně, pokud na tebe funguje metafora autobusu, můžeš si zkusit jednoduše říct: "Autobusy myšlenky... Autobusy myšlenky.".

Krok 9:

Nejde o to myšlenky odhánět, ale jednoduše je rozpoznat takové, jaké jsou, a cvičit se v tom, abys nemusel*a nastupovat nebo zůstávat na palubě. Pak, až budeš připraven*a, znovu ucítíš nohy na podlaze a postupně otevřeš oči.

Toto cvičení rozvíjí: 

• schopnost pozorovat zvuky a následně myšlenky, namísto toho, abychom se jimi nechávali strhnout a zahltit

• pochopení a prožitek schopnosti "odstoupit" od myšlenek

• schopnost identifikovat konkrétní přicházející a odcházející myšlenky (jako autobusy)

Zdroj: Mindfulness in schools project (https://mindfulnessinschools.org/)