Tip č. 13: Sebesoucit

Nepříjemné emoce a myšlenky nám dokážou odčerpat pořádné množství energie. Výzkum doktorky Kristin Neffové a dalších předních psychologů naznačuje, že lidé, kteří soucítí s vlastními nedostatky a nedokonalostmi, prožívají větší pohodu než ti, kteří sami sebe stále znovu a znovu kritizují. Sebesoucit je skvělou prevencí vyhoření i únavy ze soucitu.

Sebesoucit pomáhá snížit lpění na negativních emocích, je ale důležité mít na paměti, že nás negativních emocí nezbaví. Tato zásada často bývá matoucí, protože obecně vžitý názor nám říká, že bychom měli klást důraz na pozitivní a eliminovat to negativní. Problém ale je, že když se snažíte plně eliminovat to negativní, vymstí se vám to. Mentální nebo emocionální odpor vůči bolesti utrpení jen zhoršuje. Naše podvědomí registruje jakýkoliv pokus něčemu se vyhnout nebo to potlačit, takže to, čemu se snažíme vyhnout, zesílí.

Psychologové uskutečnili celou řadu výzkumů naší schopnosti vědomě potlačovat nežádoucí myšlenky a emoce. Jejich zjištění jsou jasná – žádnou takovou schopnost nemáme. Paradoxně se zdá, že jakýkoliv pokus vědomě potlačit nechtěné emoce a myšlenky je pouze zesílí.

Výzkum dále ukazuje, že lidé s vyšší úrovní sebesoucitu bývají výrazně méně náchylní k potlačování nežádoucích myšlenek a emocí než ti, kdo sebesoucit nemají. Jsou ochotnější prožívat své obtížné pocity a uznávat, že jejich emoce jsou právoplatné a důležité. Důvodem je bezpečí, které jim soucit poskytuje. Není tak děsivé konfrontovat se s emoční bolestí, když víte, že budete mít při tomto procesu podporu.

Zde je krátká verze meditace soucitné představivosti inspirovaná Kristin Neffovou na 3–5 minut, kterou můžete použít kdykoliv, když se potýkáte s nepříjemnými emocemi nebo myšlenkami:

1. Uzemnění v dechu

   Najděte si pohodlnou pozici. Zavřete oči a zhluboka se nadechněte… a pomalu vydechněte. Opakujte si v duchu:

   Nádech: jsem tady.

   Výdech: dovoluji si uvolnit se. Vnímejte dech, jak přichází a odchází.

   
   

2. Uvědomění náročné situace

   Teď si představte jednu těžkou situaci, kterou prožíváte. Vnímejte, co se děje ve vašem těle – napětí, těžkost, úzkost. Pomalu si v duchu řekněte:

   Tohle je pro mě těžké.

   Právě teď prožívám bolest / stres / nejistotu.

   
   

3. Společná lidskost

   Připomeňte si, že v tom nejste v tom sami. Spousta lidí prožívá něco podobného. V duchu si říkejte:

   Nejsem v tom sama/sám.

   Takové chvíle jsou součástí lidského života.

4. Představte si soucitnou bytost

   Pozvěte do své představivosti bytost soucitu – někoho laskavého nebo jen jemné světlo. Tato bytost vás vnímá s porozuměním a láskou. Nechte jejím soucitem naplnit vaše tělo.

   
   

5. Přijímání soucitu

   Nechte tuto soucitnou bytost, aby vám řekla:

   Je v pořádku, že to bolí.

   Jsem tady s tebou, nejseš sama/sám. Opakujte si tato slova v duchu.

   
   

6. Přepnutí na vnitřní soucitný hlas

   Teď sami sebe v duchu oslovte:

   Jsem tady pro sebe.

   Zasloužím si klid a laskavost.

   S touto myšlenkou si pomalu uvědomujte prostor kolem sebe. Přijměte tuto laskavost do srdce.

   
   

7. Návrat

   Pomalu vraťte pozornost k dechu a okolnímu prostoru. Nechte tento pocit soucitu a klidu zůstat s vámi po celý den.

Autorka: Veronika Veselá

Zdroj: Sebesoucit, Kristin Neffová, Ph.D. (Maitrea, 2023)