Projekt Save Youth má za sebou velmi zdařilé pilotní školení pro pracovníky*ce s mládeží a tím i první projektový výstup. Druhým připravovaným výstupem je 6 online vzdělávacích aktivit typu “únikové hry” pro mládež. V Motion Digital v současné době dokončujeme podklady k tématu BODY POSITIVITY - POZITIVNÍ VNÍMÁNÍ VLASTNÍHO TĚLA. A protože právě (ne)přijetí vlastního těla je u mládeže velkým tématem, které dále ovlivňuje nejen jejich postoj k sexu a sexualitě, věnujeme tento příspěvek právě této oblasti.
Co tedy vůbec je „body positivity”?
Termín „body positivity” neboli pozitivní vnímání těla je přístup usilující o změnu předsudků v oblasti společenských postojů k lidskému tělu. Aktivně prosazuje přijetí všech typů postav, bez ohledu na fyzické schopnosti, velikost, pohlaví, rasu nebo vzhled. Body positivity vychází z předpokladu, že vnímání krásy a tělesné schránky je sociální konstrukt, který je proměnlivý a relativní, právě proto, že silně podléhá “ideálu krásy” dané doby. Přesvědčit se o tom můžete například u těchto videí, které ukazují evoluci idelálu krásného těla za posledních 100 let jak u žen, tak mužů.
Typy ideálních postav se sice v průběhu času mění, problém však nastává, když podle nás nebo někoho jiného nějaké tělo do současného trendu krásy nezapadá. V takovém případě se pak nejčastěji setkáváme s předsudky a odsuzováním, pro které se ustálil pojem „body shaming”, což v přesném překladu je zahanbení těla. Tento termín zahrnuje například dva typy body shamingu - „fat shaming” a „skinny shaming”, neboli negativní pohled či šikanu směřovanou na tlusté, ale i štíhlé tělo! Ve společnosti i ve zdravotních studiích se naštěstí již objevují důkazy, statistiky i aktivismus, které poukazují na to, že váha či tvar těla často nesouvisí se zdravotním stavem člověka. Člověk silnější postavy, může být zdravější než někdo, kdo má velikost 36. Je však mylné a neúplné u těchto tvrzení zůstat. I nemocné tělo si přece zaslouží respekt a lásku. Hanění nemocného (třeba obézního) těla je dalším příkladem body-shamingu, nazývaným “health-shaming”. Kritika či šikana lidí, kteří žijí v nemocném těle přijetí, seberespekt a cestu k wellbeingu nepodpoří. Teprve, když přijmeme současný stav s přátelským a podpůrným záměrem, můžeme začít budovat wellbeing, osobní spokojenost a možná i sebelásku.
Kromě přehnaného tlaku a nároků na tělo jako celek, hlavně tedy na jeho váhu se pak pozornost může zaměřit specificky na různé části těla. Ve spojitosti se sexem je to například velkost penisu, prsou a stydkých pysků nebo míry ochlupení různých částí těla. Jenže ani intimní partie nemají univerzální model. Na různorodost snaží upozornit například řada osobností z uměleckého světa. Vznikly tak třeba projekty The Vulva Gallery , The Labia Library nebo The Book of Man. Představy mladých lidí o “dokonalých tvarech” jsou do velké míry vytvářeny “ideálním“ předobrazem předávaným skrz pornografii. Porno však divákům a divačkám ukazuje také jen určitou verzi toho, jak penisy a vagíny můžou vypadat. O negativním vlivu pornografie se můžete dočíst již v různých studiích a článcích.
Jak tedy v mladých lidech podpořit zdravý přístup k vlastnímu tělu?
V první řadě je opět potřeba podívat se upřímně na to, jak to mám já, jako dospělý pracovník*ce s mládeží se vztahem ke svému tělu a tělům ostatních. Přístup “kázat vodu a pít víno” se ani v tomto případě nevyplatí a mladí lidé nás budou jen považovat za další nedůvěryhodný zdroj “proklamující jednu pravdu”. Jana Kyriakou, lektorka práce s body image u dospívajících dívek doporučuje hned ze začátku jasně vymezit pozici, ze které k mladým lidem promlouváme. Např. “Mluvím k vám teď z pozice bílého heterosexuálního muže/ ženy, který má/nemá... Moje doporučení vycházejí z mé zkušenosti…” Tím dáte mládeži jasně na srozuměnou, že je nechcete ani poučovat, ani se stavět do pozice odborníka. Naopak, říkáte jim tím, že se k tématu stavíte s pokorou a že jste tu, aby jste s nimi diskutovali a vyslechli si také jejich názory.
Nasměrujte je na cestu vděčnosti!
Příliš jsme si zvykli tělo vnímat v souvislosti s krásou nebo výkonem. Umíme ho ocenit, pouze v případě, že pro nás něco vyhraje nebo získá. Teprve až když se něco “porouchá”, všimneme si a zaměříme pozornost tam, kam by nás předtím ani nenapadlo. Zapomínáme si vážit všeho, co pro nás naše tělo dělá každý den i bez našeho přičinění. Zapomínáme, že díky našemu tělu můžeme vnímat, běhat, tančit, trávit, smát se. Naučte tedy mladé oceňovat i tyto zdánlivě běžné vlastnosti.
Nenuťte je milovat své tělo za každou cenu!
Ve světě se také kromě body-positivity stále více ozývá koncept body-neutrality. Koncept body-neutrality poukazuje na to, že není nutné své tělo pořád milovat a mít k němu za každou cenu pozitivní vztah. Někdy je to těžké a nemá cenu předstírat. Nenuťte tedy mládež - ani sebe - své tělo za každou cenu milovat. Stejně tak, jako není možné vytlačit negativní myšlenky a těžké emoce, nemá cenu nutit se sám či sama sobě pořád stoprocentně líbit. Můžeme však tělo právě respektovat a vyjadřovat mu vděčnost za vše, co pro nás dělá.
Ač mezi odborníky a aktivisty z táborů body-positivity a body-neutrality existuje neustálá diskuse a argumentace pro a proti, není třeba si vybírat jen jeden či druhý postoj. Dají se praktikovat oba přístupy. Více o tom, co mají tyto dva koncepty rozdílné a společné se můžete dočíst třeba v tomto anglickém článku.
Učte je používat slova sebelaskavosti
Naučit se být sám k sobě sebelaskavý a podpůrný vyžaduje určitý čas a cvik. Jednou ze základních technik je představit si, co bychom v těžké situaci poradili našemu nejlepšímu příteli nebo přítelkyni a pak přesně ta stejná slova řekli sám*a sobě. Pokud se nám pravidelně bude dařit takto k sobě promlouvat, uvidíte, o kolik lépe se budete cítit! Zkuste si tedy příště například místo naštvaného “To jsem ale debil!” říct “ Marku, tohle je pro tebe těžký, co? Nedivím se, že se z toho cítiš tak zklamaný a naštvaný, co bys teď potřeboval, aby ses mohl cítit alespoň o trochu líp?” Další inspiraci, jak používat sebelaskavost můžete načerpat například z Kartiček pro život od institutu Laskio.
Poukazujte na jejich celistvost
Je dobré se vidět jako celistvý člověk. Ať už při pohledu do zrcadla nebo “jen” když se zkoumáme v mysli, problém nastane, když se zaměříme pouze na ty části našeho těla, které považujeme za nedokonalé a pak sami na sebe nazíráme pouze touto velmi omezenou optikou. Úplně nám tím uniká, kdo opravdu jsme jako celistvé bytosti.
Navrhněte mládeži, aby si sepsala seznam 10 charakterových vlastností nebo schopností, které na sobě mají rádi a které oceňují. K takovému seznamu se pak mohou vracet kdykoli se o ně začnou pokoušet pochybnosti nebo naopak kdykoli, když o sobě zjistí něco skvělého nového a budou si to chtít do seznamu připsat.
Naučte mládež kritickému myšlení
Ukažte jim, jak kriticky vstřebávat informace, které předkládají média a sociální sítě. Upozorněte je, že hlavním záměrem průmyslu krásy je v první řadě vydělat na prodeji “zaručených prostředků”, které nás mají přiblížit k tomu, co je zrovna aktuálně trendy. Toho dosahují právě tím, že nám předkládají ideální vzory a zároveň upozorňují právě na naše “nedostatky”. Velmi praktický kurz kritického myšlení nabízí například brněnská organizace Nazemi.
Jen ať jsou vybíraví
Podpořte mládež, aby si za své přátele vybírala takové kamarády*ky či influencery*ky, ze kterých cítí podporu a kteří umí ocenit všechny aspekty jejich osobnosti. Být ve společnosti lidí, kteří nás vědomě zraňují a ponižují na sebevědomí ještě nikomu nepřidalo.
Dobrým příkladem ze světa sociálních médií je podcast Vyhoňit ďábla, který velmi otevřeně a s lehkostí boří tabu spojené se sexem a sexualitou a který je nejen mezi mladými lidmi velmi oblíbený. Nám dospělým může být dobrým zdrojem inspirace a informací například podcast Šeptem nebo podcast s Janou Kyrikou O tématu body image, shamingu a positivitě.
Nabídněte jim to, co je podporuje a pomáhá
Čím více času mohou mladí lidé věnovat činnostem, které je baví a dělají jim dobře, tím lépe pro jejich sebevědomí. Základem tedy je vůbec si být vědom toho, které z činností to opravdu jsou. Podobně je to s všímavostí k tomu, které fyzické aktivity jim dělají dobře a u kterých už se zas tak fajn necítí.
Mluvte s nimi
Otevřenost, bezpečné prostředí, důvěra jsou základní prvky toho, aby jste pro mládež byli důvěryhodní dospělí. Jen pokud vám budou důvěřovat, přijdou se poradit, svěří se a díky tomu na svá trápení nebudou sami! Vy jim pak budete moci dopomoc k tomu, aby si pro sebe našli tu nejlepší a nejlaskavější cestu sami k sobě, ke svému tělu i duši.
Autorka: Jana Netíková
Odborná spolupráce: Jana Kyriakou