Veronika Veselá
Meditace se už dávno nepovažuje za výsadu buddhistických mnichů nebo jogínů. Stále více lidí po celém světě objevuje její přínosy. Jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé meditují, je zlepšení jejich celkové nálady a získání odstupu od negativních myšlenek. Pokud se při myšlence na meditaci stále ještě ošíváte, tento článek vám pomůže překonat negativní asociace, které možná máte s meditací spojené. Pozvěte meditaci do života právě teď!
Co je meditace?
Je to určitý trénink pozornosti, který vede ke kultivaci mysli. Tai-či, čchi-kung, meditace všímavosti nebo milující laskavosti, zpívání manter... Uvedené příklady meditačních technik se různě liší, ale v zásadě mají jedno společné. Člověk se při nich učí udržovat pozornost v přítomném okamžiku, koncentrovat se na danou činnost nebo si všímat procesů v mysli a těle.
Jak můžeme meditaci využít?
Meditace lidem pomáhá ke zklidnění, zlepšení intuice, kreativity a k větší emoční vyrovnanosti. Cítíme se díky ní lépe a stresové situace dokážeme zvládat s větším klidem. Není tedy divu, že meditační trénink získává stále více příznivců už i na univerzitách nebo v globálních firmách. Avšak nejen to. Hlavně ve zdravotnictví pozorujeme v tomto směru obrovský rozmach. Lékaři, neurovědci i biochemici nestačí žasnout nad účinky meditace. Bylo prokázáno, že meditace snižuje stres, pomáhá překonat úzkosti, podporuje emocionální zdraví a sebeuvědomění, zlepšuje spánek, bojuje proti závislostem, snižuje krevní tlak, tlumí bolest a dokonce prodlužuje délku života.
Co říká věda o účincích meditace?
Máte-li pocit, že meditace není nic pro vás, protože je to něco ezoterického, náboženského nebo patří do jogínských center, právě pro takové skeptiky napsali vědecký novinář Daniel Goleman a neurovědec Richard Davidson knihu Altered Traits: Science Reveals How Meditation Changes Your Mind, Brain, and Body (Změněné vlastnosti: Věda odhaluje, jak meditace mění vaši mysl, mozek a tělo). V knize, která je k dostání zatím pouze v angličtině, se s vámi podělí o desítky let trvající špičkové výzkumy z oblasti meditace.
Toto jsou tři nejzajímavější poznatky, které kniha přináší:
1. Pokud chcete zlepšit své mentální schopnosti a soustředění, přestaňte s multitaskingem a začněte meditovat.
2. Mód, kdy vaše mysl jen tak bloumá, není pro váš mozek dlouhodobě prospěšný - meditace vám ho pomůže vypnout.
3. Čím častěji meditujete, tím větší přínosy získáváte.
Jste připraveni trvale zlepšit svůj život tím, že se naučíte meditovat?
1.Meditace pomáhá zlepšit koncentraci a duševní výkonnost, zatímco multitasking mozek vyčerpává.
Multitasking je něco, co v dnešním světě děláme neustále. Mnoho lidí se dokonce pyšní tím, že každou chvíli žonglují s povinnostmi, a snaží se v tom zlepšovat.
V roce 2009 provedl vědec ze Stanfordu studii o multitaskingu. Zjistil, že na vzdory všeobecné popularitě multitaskingu, mozek multitasking nezvládá. Naopak, když se o něj pokoušíme, náš mozek nutíme pracovat mnohem usilovněji tím, že rychle přepíná mezi více úkoly. Tímto přepínáním však ztrácíme koncentraci a musíme se déle soustředit na původní úkol. Zjistil také, že lidé, kteří často vykonávají více úkolů, snadněji podléhají rozptýlení a musí používat větší část svého mozku, aby se soustředili.
Chcete skvělou náhradu za všechen ten multitasking? Účinky meditace jsou ještě prospěšnější pro ty, kteří mají sklon k častému multitaskingu. V experimentu z roku 2016 nechali psychologové jednu skupinu 10 minut meditovat a druhou 10 minut brouzdat po internetu, poté obě absolvovaly test koncentrace. Během zkoušky podávali meditující lepší výkony a zlepšení bylo nejvýraznější u těch, kteří multitasking prováděli pravidelně.
Co se týče dlouhodobých účinků meditace, studie z roku 2013 zjistila, že studenti, kteří se naučili a praktikovali meditaci dva týdny před přijímacími zkouškami na vysokou školu, zlepšili své výsledky až o 30 %. Po meditaci se u nich také snížila roztěkanost.
Až budete příště v pokušení dělat více věcí najednou, abyste toho stihli více, zkuste místo toho meditovat, pravděpodobně toho stihnete více a váš mozek se nebude cítit tak vyčerpaný.
2. Mód, kdy vaše mysl jen tak bloumá, není pro váš mozek dlouhodobě prospěšný - meditace vám ho pomůže vypnout.
Když si po náročném dni v práci lehneme na gauč, abychom si odpočinuli, neznamená to, že naše mysl automaticky odpočívá také. Naopak! Když nic neděláme, jsou části našeho mozku vysoce aktivní. Přestože mozek tvoří jen malé procento hmotnosti vašeho těla, jeho provoz spotřebuje 20 % energie. Ať už řešíme matematickou úlohu, nebo sedíme venku v houpací síti, spotřebováváme stejné množství energie. Je to proto, že i když nic neděláte, váš mozek zůstává aktivní.
Ve chvílích, kdy naše mysl jen tak bez cíle bloudí, generuje negativní myšlenky. Náš „nezaujatý“ mozek má přirozeně tendenci vzpomínat na minulé chyby a úzkosti a zabývat se jimi, případně se strachovat o budoucnost. Nejen pro mozek není dobré, aby se neustále pohyboval v tomto režimu bloumání, a právě v tom nám pomůže meditace. Studie zjistila, že oblasti mozku, které pracují na plný úvazek v režimu bloumání, se podařilo relativně deaktivovat zkušeným meditujícím. Vědecké studie zjišťují, že pravidelná meditace může dokonce změnit dráhy v mozku a přesměrovat tuto evolučně naprogramovanou negativní tendenci na pozitivní.
3. Čím častěji meditujeme, tím větší přínosy získáváme.
"To je sice pěkné, ale nemám čas sedět v lotosovém květu celé týdny, vždyť ani nezkřížím nohy," říkáte si. Ale to po vás nikdo nechce. Existuje mnoho různých druhů a podob meditace a liší se i délkou. Meditovat můžete pár minut, 20 minut nebo hodinu. I malé množství vám prospěje. Jak zjistili vědci, žádná meditace ale nepřináší dlouhodobý přínos bez pravidelné praxe. Klíčová je tedy důslednost. Důkazy však ukazují, že čím častěji budete meditaci praktikovat, tím více z ní budete mít, protože meditace mění způsob, jakým mozek pracuje.
Po tisíci hodinách praktikování bude vaše tělo méně reagovat na spouštěče stresu a bude méně uvolňovat stresový hormon kortizol. Jak jsme se dozvěděli již dříve, čím více meditujeme, tím lépe se soustředíme a tím méně naše mysl bloumá a generuje negativní myšlenky. Pravidelné provádění meditace milující laskavosti zlepšuje empatii. Čím častěji ji budete provádět, tím vyšší pravděpodobnost, že se vám zlepší vztahy, dokážete vyslechnout člověka v nouzi a pomoci mu.
Vědecké poznatky už jsou na světě: meditace dokáže zlepšit váš život. Stačí si jen najít čas, zpomalit a vyzkoušet ji. Co můžete ztratit?
Vyzkoušejte cvičení: Meditace milující laskavosti
(10-20 minut)
Tuto meditaci můžete provádět v sedě na židli, na křesle, na zemi, nebo si k ní můžete i pohodlně lehnout. Najděte si pozici, která vám bude pohodlná, a zároveň ve které budete moci zůstat bdělí.
Nejprve se ukotvěte v těle - uvědomte si místa, kde se vaše tělo dotýká země, podložky nebo židle. Uědomte si své tělo jako celek. Několikrát se všímavě nadechněte a vydechněte. Vybavte si nějakou situaci, ze svého života, která vás naplnila radostím a štěstím. Reálně prožitou situaci. Mohlo to být v přírodě, kde jste byli sami nebo s lidmi, kde byla klidná příjemná atmosféra. Vybavte si pocit, který jste tehdy měli. Kde v těle emoce z této události cítíte? Z tohoto pocitu „příjemna“ si nejprve přejte: „Ať je mi dobře, ať jsem šťasten*na. Ať se mi daří.“ Poté si můžete představit další bytosti v blízkém okolí, nejen lidi ale i zvířata, a přejte jim: „Ať je jim dobře, ať jsou šťastni.“ Můžete si představit, že k nim vysíláte laskavou růžovou energii. A postupně si představit bytosti ve vzdálenějším okolí, až nakonec zahrňte celý svět. Představte si sebe sama, jak vyzařujete toto požehnání do všech směrů a zároveň jste otevření podobnou energii přijímat. Po cvičení můžete vnímat, jak se mění váš postoj k sobě a ke světu kolem vás.