Duševní pohoda není nic sebestředného nebo sobeckého, ale je to základ, na kterém stavíme, abychom tady fungovali dobře pro druhé.
V rámci úvodního pilotního školení projektu RESILIENT PRESCHOOLS přijala v květnu pozvání také Doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D., zakladatelka Centra pozitivní psychologie v České Republice. Předškolní učitelky*e, ředitelky*e a další odbornice*ky zaujala svou praktickou přednáškou na téma jak osobní duševní pohody a také tím, jak převést do života přístup pozitivní psychologie. Doc. Slezáčková navodila laskavou atmosféru, která podpořila vzájemné učení. Posilování duševní odolnosti, pro všechny tak aktuální téma, ladně ukotvila do vědeckého i praktického rámce.
KDO ZALOŽIL POZITIVNÍ PSYCHOLOGII?
Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších vědeckých oborů v rámci psychologické vědní oblasti. Reaguje na to, že ve 20. století převládal přístup zaměřený na vyřešení problému. Po roce 2000 přišel z USA od Martina Seligmana, jednoho z nejvýznamnějších psychologů, impuls, který nabídl myšlenku, jestli náhodou nám v obrazu lidského života něco důležitého nechybí. Jestli jsme se nenechali chytit do sítí problémů. Zda by nebylo efektivnější se cíleně zaměřit na výzkum a aplikaci poznatků, které nám pomáhají žít šťastný, smysluplný a dobrý život. Martin Seligman tak mimo jiné rozpracoval koncept osobní pohody, tzv. wellbeing.
CO NENÍ POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE?
Popírání a ignorování negativních aspektů života.
Vyhýbání se náročným životním situacím. Pro nás, dospělého člověka, je důležité přijímat i negativní a náročné situace. Náročné situace nejsou odrazem, že jsme selhali. Vypořádání se s nimi, nám pomáhá výrazně osobnostně růst.
Podceňování významu „negativních“ emocí. Naše emoce mají signální funkci, říkají nám, že něco není v pořádku. Rozhodně nepopíráme „negativní“ emoce.
Rozvíjení „pozitivních iluzí“ o sobě sama. Dobré je se připravit na to, co může být v životě komplikovanější. Měli bychom vědět, jaké jsou naše silné stránky, co nám dává smysl a budovat si reálný sebeobraz. Iluzorní sebeobraz totiž v náročných situacích praskne jako bublina.
“Za každou cenu vždy a jen s úsměvem” není projev pozitivní psychologie.
O ČEM TEDY POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE JE?
O životní pohodě
O životní vyrovnanosti
O štěstí
Cítit se dobře je předvstupní branou k tomu, abychom fungovali dobře.
Hlavní pilíře k duševní pohodě Seligman definuje jako MODEL PERMA, který je zkratkou začátečních písmen anglických slov:
POSITIVE EMOTIONS – pozitivní emoce
ENGAGEMENT – zapojení
RELATIONSHIPS – vztahy
MEANINGFULNESS – smysluplnost
ACCOMPLISHMENT – úspěch
POJĎME SI KLÍČE K BRÁNĚ SPOKOJENÉHO ŽIVOTA TROCHU PŘIBLÍŽIT. TÍM ZÍSKÁME NÁVOD, JAK JE ÚSPĚŠNĚ POUŽÍVAT NA CESTĚ ŽIVOTEM:
SCHOPNOST PROŽÍVÁNÍ I POZITIVNÍCH EMOCÍ
V dnešní době žije mnoho lidí ve vleku úzkostí, strachů, obav, depresivních nálad. Důležité je se na sebe nezlobit, že se necítíme dobře a přijmout i takové emoce jako přirozenou reakci na situace, které jsou kolem nás. V rámci schopnosti, které říkáme seberegulace, však máme schopnost ovlivnit své prožívání. Víme, že můžeme být v rámci jednoho dne na něco nazlobení, něčeho se obávat, ale také se na něco těšit a z něčeho mít radost.
Je důležité si v průběhu každého dne uvědomovat:
Jestli je někdo, koho máme rádi a kdo má rád nás.
Jestli nám něco chutná.
Zač jsme vděční.
Co přes všechny problémy zůstává pevné a stabilní.
Jestli si dokážeme alespoň na chvilku prožít pocit klidu.
Zda nás něco zajímá, inspiruje.
Na co se těšíme.
Náš mozek je nastaven tak, že nám hlavně připomíná negativní a neukončené nepříjemné události tak, abychom se dokázali připravit na možná rizika. Náš mozek je evolučně vyvinut na přežití. My však už chceme více než přežít. My chceme život i dobře prožít.
Z mnoha výzkumů víme, že pokud se přes den dokážeme zastavit, prožít drobnou radost, být za něco vděční, někomu vyjádřit lásku nebo uznání, má to blahodárný vliv na naši duševní pohodu a odolnost.
Tip: Najděte 3 dobré věci, které se vám tento den podařily.
ZAPOJENÍ SE DO BĚHU ŽIVOTA
Energii čerpáme z toho, co nás baví. Samozřejmě existují povinnosti, ale je důležité nedávat energii pouze do toho, co se musí a co je potřeba: vyřešit další úkol, zvládnout další závazek, vyřešit další problém. Je důležité se občas nebo ideálně pravidelně pouštět do toho, co nás baví, zajímá a těší. To nám pomůže se dostat do zážitku flow. Flow je moment, kdy jsme do něčeho ponořeni, jsme plně soustředěni na to, co nás naplňuje. Může to být například vaření, čtení, povídání si s kamarády nebo také manuální činnost. Je to chvíle, kdy se naplno soustředíme na to, co nás baví. V té chvíli čas letí, ani nevíme jak. Všechno ostatní, starosti, obavy, ustupují do pozadí a my se k nim potom, když chvíle flow skončí, vrátíme a řekneme si, jak jsme si to užili. Z takové činnosti nebo aktivity vycházíme naplnění a s dobitými baterkami. To je to, co nám pak pomáhá fungovat lépe. S osvěženou myslí a odpočatým tělem, se pak můžeme ponořit i do toho, co vyžaduje více energie.
ROZVÍJENÍ DOBRÝCH VZTAHŮ
Je důležité mít ve svém životě někoho, kdo je nám blízký, s kým udržujeme vřelé a vzájemně podpůrné vztahy. Tyto vztahy posilujeme například vyjadřováním vděčnosti, oceňováním silných stránek druhého člověka.
PROŽÍVÁNÍ SMYSLUPLNOSTI
Máme v našem životě něco, co nám dává smysl? Lidé, kteří mají jasný systém stabilních hodnot a žijí v souladu s tím, v co bytostně věří, vnímají, že dělají něco víc než pro své vlastní potěšení, že přispívají něčím, co má nějaký dopad a přesah, tak výrazně posilují svou duševní pohodu. Mít v životě takovýto „drive“, je jeden z mocných klíčů k naší pohodě a duševní odolnosti.
Je běžné, že smysl se v životě mění. Jiné věci nám dávají smysl, když jsou nám tři roky. Jiné, když je nám patnáct, nebo když jsme dospělí. Stává se, že jej v životě někdy i ztrácíme a může i chvíli trvat, než si sami znovu zvolíme, co je teď pro nás priorita. Být si vědom svého životního smyslu, nám pomůže v náročných situacích. Říká se:” kdo ví proč, si také najde způsob jak”. Když nevíme proč, je to skluzavka k beznaději a bezmoci.
DOSAHOVÁNÍ A ZAŽÍVÁNÍ ÚSPĚCHU
Lidé, kteří si dokážou jednou za čas připomenout, čím prošli, co se jim podařilo, si budují zdravé sebevědomí, sebejistotu a zvyšují si naději do budoucna. Naopak lidé, kteří spíše žijí přemítáním nad minulostí, nad tím, co se jim nepovedlo, co měli spíše udělat jinak, říct něco lépe, využít příležitosti, kterou promarnili, jsou více ve stresu a ohrožení pocitem vyhoření.
Těchto 5 klíčů k duševní pohodě můžeme používat nezávisle na věku, pohlaví, našem původu či víře.
Ne každý den máme v hrsti všech pět klíčů. Výzva je najít si vědomě určitou rovnováhu. Mohou být dny, které budou pohodové, a naopak dny více o práci a povinnostech. Důležité je, že když se ohlédneme, uvidíme, že máme určitou vyváženost.
TVOŘÍME SI POHODU PRO NÁS SAMOTNÉ A TVOŘÍME NĚJAKÝ SMYSL PRO DRUHÉ
V rámci duševní pohody můžeme vidět dva přístupy:
1. HÉDONICKÁ STRÁNKA je přístup, kdy se zaměřujeme na prožívání šťastných chvil. Umíme si udělat pohodu, víme, co nám dělá dobře.
Odměníme se, hezky se oblékneme, umíme si užít život. Lidé, kteří si dokážou vytvořit šťastné chvíle, POSILUJÍ SVOJI DUŠEVNÍ POHODU. Tento přístup je zaměřený NA NÁS SAMOTNÉ, což je v pořádku, protože nám to umí doplnit baterky a je prevencí proti vyhoření. Efekt dobrého pocitu je však krátkodobý. Dlouhodobý přínos nám dává SMYSLUPLNOST. Pokud jsme dlouhodobě v tomto hédonickém prožívání života, může se stát, že zdroje tohoto štěstí se vyčerpají a my můžeme spadnout do stavu prázdnoty. „Vše jsme již zažili, vše jsme vyzkoušeli. Tak co je tedy smysl života?“
2. EUDAIMONICKÝ PŘÍSTUP K ŽIVOTU.
Eudaimon znamená dobrodušnost. Mít dobrého ducha. Pokud máme v životě něco, co nám dává smysl, pomáhá nám to fungovat dobře i přestože to není úplně snadné.
V tomto přístupu nefungujeme pouze v režimu mít, ale jsme v módu BÝT. Pro dosažení dobra něčeho nebo někoho, používáme své silné stránky a naše dovednosti.
Tento přístup prožívání života je zaměřen na druhé. Jsme užiteční a štěstí pak není cílem, ale jakýmsi bočním efektem. Není to taková radost a pohodička, ale je v tom hluboké uspokojení, které má dlouhodobější efekt pro celkovou životní spokojenost.
Oba přístupy jsou důležité. Lidé, kteří se primárně zaměřují na eudaimonický přístup pomáhat a fungovat pro druhé, jsou náchylnější k syndromu vyhoření. Proto je i hédonický přístup nezbytný. Být laskavý k sobě, udělat si pro sebe něco příjemného, někde doplnit síly. Hédonická stránka vyvažuje co vydáváme a co přijímáme. Pak můžeme fungovat vyrovnaně a spokojeně.
DUŠEVNÍ POHODA A NAŠE CELKOVÁ ODOLNOST
Co nám zvyšuje naději, úzce souvisí s našiíduševní pohodou a duševním zdravím.
DUŠEVNÍ POHODA významně souvisí s naší odolností tzv. resiliencí. Resilience je schopnost vyrovnávat se s životními výzvami, odolávat nepřízni a rozvíjet se i navzdory životním nesnázím. Odolnost nám pomáhá udržovat fyzické i duševní zdraví i v náročných podmínkách a situacích. Resilienci dokážeme budovat, pokud známe svoje limity, kdy víme, že se potřebujeme vyspat, najíst, odpočinout si. Umíme si najít a doplnit ZDROJE. Tato sebe-ohleduplnost nám posiluje duševní odolnost.
V životě se potkáváme s lidmi, kteří jsou více ohroženi vyhořením. Jsou to jedinci, kteří navenek působí, že mají vše pod kontrolou, nic s nimi nehne, všechno vědí a znají. Působí, že mají tvrdou „skořápku“, ale uvnitř se necítí dobře a směřují k vyčerpání. Je dobré si přiznat, jak se cítíme a také, co potřebujeme. Je důležité najít vyváženost mezi příjmem a výdejem a budovat AUTENTICKOU PSYCHICKOU ODOLNOST.
KDO JE DOC. ALENA SLEZÁČKOVÁ?
Alena Slezáčková je docentkou psychologie na Ústavu psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ve své výzkumné činnosti se zaměřuje primárně na témata duševní pohody, naděje a všímavosti (mindfulness). Je zakladatelkou a vedoucí Centra pozitivní psychologie v ČR: www.pozitivni-psychologie.cz, členkou vedení Mezinárodní asociace pozitivní psychologie IPPA, zástupkyní pro Českou republiku v Evropské společnosti pozitivní psychologie ENPP a vedoucí sekce Pozitivní psychologie při Českomoravské psychologické společnosti ČMPS. Je autorkou monografie o pozitivní psychologii a řady vědeckých a populárních publikací z oblasti pozitivní psychologie a psychologie zdraví. Věnuje se také přednáškové a lektorské činnosti.
KNIHY K POZITIVNÍ PSYCHOLOGII OD ALENY SLEZÁČKOVÉ:
V nakladatelství Centre for Resilience and Socio-Emotional Health, University of Malta, vyšla kniha "Hope and Well-being: Psychosocial Correlates and Benefits" (Slezáčková, 2017). Zdarma ke stažení v pdf ZDE.
V nakladatelství Grada Publishing vyšla kniha "Průvodce pozitivní psychologií" (Slezáčková, 2012). Více informací ZDE.
KNIHY OD ZAKLADATELE POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE MARTINA SELIGMANA:
Naučený optimismus – Jak změnit své myšlení a život
Autoka článku: Jana Puri (Huberová)
Článek je založen na prezentaci Doc. PhDr. Aleny Slezáčkové Ph.D. k projektu Resilient Preschools