top of page
  • Jana Kyriakou

Začátek školního roku přináší stres školákům i vyučujícím. Chybí jim nástroje, jak s ním pracovat

Aktualizováno: 25. 10. 2023




Nástup do školy rovná se pro mnoho školáků, ale i učitelů stres. Vidina školního režimu, dlouhého sezení v lavicích a biflování děti neláká. České děti jsou v důsledku školní docházky úzkostné, vyčerpané, nebo naopak neklidné a nepozorné. Jeden z pěti mladých lidí v populaci trpí duševním onemocněním. Lépe na tom nejsou ani učitelé, polovina z nich (50 %) je přímo ohrožena syndromem vyhoření. Z průzkumu společnosti SEMwell vyplynulo, že dětem i učitelům chybí nástroje a dovednosti k práci se stresem.



Situace v českých školách je alarmující. Ve srovnání s mezinárodním průměrem čeští žáci nemají ke škole dobrý vztah a ze všech zemí OECD do ní chodí nejméně rádi. Chybí důraz na oblast psychohygieny, kde téměř neexistují programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti. Zanedbávání duševního zdraví u dětí má následky v podobě neprospívání, náročného chování, šikany, sebepoškozování, narušených vztahů, nebo dokonce sebevraždy.


U některých vyučujících panuje stále přesvědčení, že stres ve škole je tréninkem na stresové situace v dospělosti, ovšem neposkytují žákům a žačkám dostatek technik, jak se se stresem vyrovnat. Navíc zde občas převládá představa, že pod stresem žáci a žákyně dosahují vyšších výkonů,“ vyjádřil se respondent, zástupce střední školy, který odpovídal na online dotazníkové šetření, které uskutečnila organizace SEMwell od srpna do září 2022.


„Oslovili jsme 11690 předškolních a školních zařízení v České republice. Zpět jsme získali 228 vyplněných dotazníků. Šetření bylo zaměřeno na podporu wellbeingu a duševního zdraví ve školkách i na základních a středních školách,“ říká zakladatelka SEMwell Jana Kyriakou o průzkumu, jehož cílem bylo zmapovat klíčové potřeby v této oblasti.

Se stresem si nevíme rady, přiznávají učitelé


Přestože téma duševního zdraví vyučující zajímá, většina na něj nemá kapacitu. Na otázku „Jaký postoj máte k tématu podpory duševního zdraví a odolnosti u dětí/žáků a žaček/studentů*ek a pedagogů*žek?“ odpovědělo v průměru 42 % respondentů*ek, že téma je zajímá a vzdělávají se v něm ve volném čase. 28 % respondentek*ů vnímají, že téma je důležité, ale nemají na to kapacitu. 24 % téma zajímá a pracují s ním ve výuce a 17 % by uvítalo větší podporu ve vzdělávání na toto téma ze strany školy.


Z celkových odpovědí uvedlo 69 % respondentů*ek, že děti nemají dostatek nástrojů/dovedností k práci se stresem a úzkostmi. 71 % učitelek*ů se vyjádřilo, že ani oni sami nemají dostatek nástrojů/dovedností k práci se stresem a úzkostmi pro praktické použití.


Více než polovina respondentů*k nezná nebo nevyužívá online nástroje na podporu duševního zdraví (např. Nepanikař, VOS, Calmio). Nejvyužívanější je v praxi aplikace Nepanikař, a to zejména na středních školách (70 % respondentů*ek).


Téměř tři čtvrtiny ze všech respondentů*ek poukázalo, že školky/školy nevyužívají odborné materiály k podpoře duševního zdraví dětí/žáků a žaček i učitelů*ek. Na otázku, zda učitelé*ky pracují s přístupem mindfulness ve svých třídách, odpovědělo 87 % respondentů*ek, že tento přístup nepoužívá.


Proč je důležitý wellbeing a podpora duševního zdraví ve vzdělávání?


Velkou revizí rámcových vzdělávacích programů (RVP) se má do školní výuky dostat též důraz na tzv. wellbeing (pocit tělesné a duševní pohody). Potíž je v tom, že málokdo ví, co to přesně „wellbeing“ je, a jak ho vlastně učit. Pracovní skupina Partnerství pro vzdělávání 2030+ definuje wellbeing jako: stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.

Jeho systémová podpora ve školství je i jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Mnoho výzkumů poukazuje to, že péče o wellbeing vede k významnému zlepšení sociálních a emočních dovedností i vzdělávacích výsledků žáků. Zásadně také přispívá ke snížení výskytu náročného chování a šikany (ČOSIV.cz).


Misí organizace SEMwell je podpora wellbeingu, duševní pohody a odolnosti dětí, dospívajících i dospělých skrze rozvoj mindfulness. „Naším cílem je dlouhodobě podporovat životní pohodu dětí i dospívajících ve školkách a školách, stejně tak jako pedagogů a pedagožek,“ říká zakladatelka SEMwell a certifikovaná lektorka mindfulness Jana Kyriakou.


Pozitivní výsledky rozvoje mindfulness dokládají četné vědecké výzkumy


Výhodou mindfulness, česky všímavosti, je, že začít rozvíjet ji můžeme v jakémkoliv věku. Její kultivace pro nás vždycky bude přínosem. U pedagogů*žek podpoří redukci stresu a zvýší sebevědomí. U dětí přispívá k pozitivnímu pocitu sebe sama, autonomii a bezpečí. U všech pak přispívá k lepšímu zvládání emocí, posiluje se celistvé a empatické vnímání sebe a ostatních.

Zdroj: SEMwell.org


Více o mindfulness a jeho přínosech pro děti a dospívající si přečtěte ZDE.

Více o wellbeingu v českém vzdělávání se dozvíte ZDE.


Autorka: Veronika Veselá

0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page