Projekt SAFE YOUTH již zanedlouho bude pilotovat první sérii školení o sexuální výchově při práci s mládeží! Již jsou vytvořené moduly, obsah lekcí i vybrané podpůrné zdroje a materiály. Při přípravě překladů jednotlivých modulů však před námi vyvstala zajímavá výzva! Jaký jazyk v překladu použít a jestli jít do genderově citlivé češtiny. Téma jsme v týmu probírali a rozhodli jsme se používat genderově korektní jazyk a připravit tak školení pro pracovnice*íky s mládeží, ve kterém mohou školitelky*é i mladí lidé bezpečně objevovat téma sexuality a genderu bez sociálních nebo biologických omezení a tabu.
Svět genderu a pohlaví, tak jak ho nyní známe a žijeme, je mnohem pestřejší, než nám doposud bylo předkládáno nebo jaký jsme ochotni si přiznat. Díky současné vědě a větší společenské otevřenosti se dnes již veřejně mluví o tom, že svět, to nejsou pouze muži, ale že je potřeba aktivně přiznat zásluhy a přínosy žen a že existuje mnohem více genderů a pohlaví než je klasické heteronormativní vnímání rozdělení společnosti. Pro ujasnění zde uvádíme, že pojmem gender nebo také sociální pohlaví označuje, do jaké míry se člověk cítí být ženou, mužem, nebo zda volí ještě jinou variantu. Na základě tohoto výběru mu pak okolí přisuzuje určité povahové rysy a je od něj očekáváno určité chování. Pohlaví je kategorie, ze které gender vychází a která je založená především na biologických základech.
Tak, jak se svět otvírá těmto genderovým možnostem, proměňuje se i jazyk, který pojmenovává děje a věci kolem nás a který tak nutně musí aktivně reagovat například na tyto změny. Nejen pro sociology*žky a lingvisty*ky je tedy zajímavé pozorovat, jak jazyk jako je například čeština, která používá genderovou sémantiku, odráží stav a vývoj české společnosti, jak formuje kulturní a sociální postoje a podporuje nebo se naopak snaží vyvážit genderové předsudky.
V Motion Digital tuto snahu o aktivní zahrnutí všech osob považujeme za nutnost, za vyjádření respektu všem osobám identifikujícím se s jiným pohlavím, než je tradiční rozdělení na mužské a ženské. Užíváním genderově korektního jazyka proto chceme vyjádřit a uznat reálný podíl žen či osob s jiným genderem na chodu společnosti bez toho, abychom zároveň snižovali význam mužů, zmenšovali respekt vůči nim nebo je dokonce na oplátku chtěli nyní z jazyka vystrnadit.
Jak to tedy funguje?
Genderově korektní používání jazyka je způsob vyjadřování, který vyjadřuje a uznává, že ve společnosti je zastoupeno více genderů a pohlaví, které oslovujeme. Pokud v současné době mluvíme v češtině o větší skupině lidí, použijeme formu tzv. generického maskulina, tedy, použijeme množné číslo mužského rodu (např. vážení studenti, milí posluchači, naši důchodci…), čímž nevědomě zneviditelňujeme a marginalizujeme osoby s jiným genderem nebo pohlavím, především však ženy. Vedlejším efektem tohoto genderového sexismu je, že toto neuvědomělé zacházení s jazykem přispívá k zjednodušování skutečnosti a reprodukci tradičních genderových rolí, podle kterých jsme vychováváni již od dětství a které významně formují dětské touhy a ambice. Již odmala se tak můžeme dostat do rozporu s očekávaným chováním dle genderových rolí (holčičky musí být vždy hodné, poslušné, milé a čistotné, kluci zlobí, jsou agresivní, nepozorní…) versus naše přirozenost. V dospělém životě poté tyto zažité a internalizované představy (silně potvrzované realitou) mívají reálný vliv na rozhodování mužů či žen v různých situacích (např. ženy mohou mít obavy odpovědět na inzerát, který oslovuje pouze “uchazeče, manažery, specialisty, lékaře atd)
Jsme si vědomi toho, že vystoupit ze zajetých zvyků a norem je prostě většinou nepříjemné a že jde o běh na delší trať. Jana Kyriakou, spoluzakladatelka Motion Digital a členka mezinárodní organizace Embody Love Movement® usilující o sociální spravedlnost lidí ve všech tělech, však k této snaze o změnu poznamenává: “Myslím, že dělat věci a přemýšlet z pozice privilegia toho, že my zrovna nepatříme k utlačované menšině, tj. že jsme bílí, relativně zdraví (bez duševního či fyzického handicapu), hetero, vzdělaní, muži atd, může být velmi arogantní. Tato privilegia se proto nesmí stát výmluvou, že se budeme vyhýbat nepříjemnému a že nebudeme pracovat na tom, abychom v zájmu starých pohodlných kolejí ubližovali a omezovali druhé. Budeme na této cestě dělat chyby a může to být nekomfortní a únavné. Ale to není omluva v práci nepokračovat. Právě takovéto kroky jako je používání genderově korektního jazyka usilují o další rozvoj a vytváření inkluzivních, rovných a harmonických společností, přispívají k demokratickému a spravedlivějšímu státu a redukci sociálních nerovností. ”
Snahy o rovnost a rovnoprávnost se dějí ze správných důvodů, bohužel ne vždy jdou však tou správnou cestou. Ani nám v Motion Digital nejde o to tématiku genderu dotáhnou do extrému. Pokud však chceme, aby se všichni cítili silní a rovnocenní, ale nedáme jim šanci se tak opravdu cítit a být vidět, nemůžeme očekávat žádný pokrok. Základem je, abychom se již v mládí učili důvěřovat sami sobě a nepotlačovali naše emoce. Abychom poznali a cítili svou skutečnou lidskou hodnotu nehledě na naší etnicitu, sociální skupinu, náboženství, gender nebo pohlaví.
Praktické užívání genderově korektního jazyka, které jsme pro projekt (a naší komunikaci v Motion Digital) vybrali, vychází z Jazykového doporučení pro český jazyk od lingvistky Mgr. Jany Valdrové, PHD a doporučení od organizace Prague Pride.
V psaném projevu používáme hvězdičku, čímž dáváme najevo respekt ke skupinám, které jsou z důvodu používání generického maskulina v českém jazyce prakticky neviditelné. V základu jde tedy především o ženy a dále o osoby dalšího odlišného genderu a pohlaví. Většina z nás se již jistě setkala s používáním lomítka v případě slov o stejném základu, která se liší rodem. Na rozdíl od lomítka, které znamená „nebo“, ale hvězdička zahrnuje celé spektrum genderové rozmanitosti, a tedy vyplňuje celý prostor mezi mužským a ženským rodem v jazyce.
př. školení pro pracovnice*íky s mládeží, facilitátor*ka si připraví…
Pro oslovování skupiny se snažíme používat slovesná adjektiva a obourodé názvy osob.
př. mládež, studující…
Uvádíme tvary obojího rodu tam, kde mají označovat ženy i muže
př. “Požádejte účastnice i účastníky, aby …”
Dodržujeme adresnost tam, kde se jedná o ženu. V případě nebinární osoby volíme variantu oslovení, kterou si pro sebe daná osoba vybrala používat.
př. “Děkuji hlavní koordinátorce projektu, kterou je paní XY…”
U odbornic používáme přechýlené názvy osob, nikoliv mužský tvar.
př. profesorka, lékařka, psychiatrička, ekonomka, vědkyně
Pořadí pohlaví ve víceslovných názvech osob nebo při užití hvězdičky se snažíme střídat („učitelky*lé, vážené zástupkyně a zástupci“).
Víme, že genderově citlivá čeština je pro mnoho z Vás ještě docela dost nový pojem, o kterém jste se v hodinách češtiny ve škole neučili*y. Popravdě, je to stále ještě celkem výzva jak pro nás, tak i pro jazykovědce*kyně, vymyslet, kterou formu, rod nebo opis správně zvolit. Jsme však moc rádi, že se díky projektu SAFE YOUTH můžeme o tomto tématu více dozvídat, učit a být i jednou z aktivních organizací, která třeba jazyk (i společnost) začnou pozvolna měnit tak, aby byl ohleduplný ke všem.
Pokud Vás téma genderově korektního jazyka a užívání hvězdičky zajímá více, doporučujeme shlédnout konferenci Institutu úzkosti - Kvíření jazyka českého / O užívání genderově inkluzivního jazyka v institucích a organizacích nebo sledovat aktivity brněnské organizace Nesehnutí a jejich programu F*ÉRA, který se specializuje především na téma genderově citlivého přístupu ve vzdělávání.
Sledujte i vývoj a novinky našeho projektu SAFE YOUTH - buď přímo na webové stránce projektu nebo na našem Facebooku , Instagramu. a rozhovory na téma sexuální výchovy, genderu a duševního zdraví na našem Youtube kanálu.
A jak to máte vy? Slyšeli*y jste o genderově citlivé češtině? Používáte ji? Nebo u sebe vnímáte nejistoty, možná odpor? Jak byste navrhli*y pracovat s těmito změnami vy :)
autor článku: Jana Netíková